Postindustriální krajina Česka

Poloha: Chrastavská PIK zaujímá menší území na severovýchodním úpatí Ještědského hřbetu na pomezí se Žitavskou pánví v severozápadní části okresu Liberec (Liberecký kraj) v údolí Lužické Nisy. Nachází se v členité kontrastní krajině odlesněné pahorkatinné Žitavské pánve a zalesněného horského Ještědského hřbetu. Vznikla v souvislosti s útlumem a částečným zánikem kdysi rozsáhlé průmyslové výroby v prostoru části Dolní Chrastava a Andělská Hora západně a jižně od města Chrastava.

Přírodní poměry: Území PIK Chrastavsko zaujímá krajinářsky různorodý segment krajiny na v údolí řeky Lužická Nisa a jejího pravostranného přítoku Jeřice na pomezí Žitavské pánve a Ještědského hřbetu. Pestrý geologický podklad tvoří prvohorní metamorfické komplexy (zejména fylity) Ještědského hřbetu, zatímco výplň Žitavské pánve charakterizují třetihorní jíly, překryté pleistocenními glacifluviálními písky, ty pokryté sprašemi. Až 500 m širokou nivu Lužické Nisy pokrývají holocenní fluviální písčité hlíny (Pospíšil, Domečka, ed., 1996). V území, resp. jeho okolí převažuje pahorkatinný až hornatinný reliéf, výškové rozpětí je značné i vzhledem k malému rozsahu území: 260–500 m n. m (kóta Dlouhá – 748 m za jižním okrajem území). Klimaticky je zájmové území řazeno do pomezí mezoklimatického regionu MT7 a MT2 (podle metodiky E. Quitta, Atlas podnebí Česka, 2007) s průměrnými ročními srážkami nad 800–1000 mm při průměrné roční teplotě vzduchu do 8 ^oC (tamtéž). Půdní pokryv odpovídá přírodním podmínkám s převahou kryptopodzolů až kambizemí na fylitech. Kvartérní pleistocénní pokryvy nesou luvizemě až arenické kambizemě. Nivu Lužické Nisy pokrývají glejové fluvizemě. V opuštěných průmyslových areálech se vyvíjejí antrozemě. V porostech dominují druhotné smrkové lesy, otevřené plochy pokrývají kulturní traviny.

Historický vývoj PIK: Zájmové území PIK Chrastavsko bylo významnou industriální oblastí s výraznou tradiční koncentrací především textilní výroby (kolem 20 podniků – tkalcovny, přádelny, barvírny). Ve druhé polovině 19. století zde vznikaly přádelny vlny, které byly na přelomu 19. a 20. století nahrazeny podniky na zpracování bavlny (Beran, Valchářová, 2007), přibyla výroba orchestrionů a flašinetů. Vedle rozsáhlých, většinou však soustředěně umístěných výrobních provozů v údolí Nisy, byly postaveny rovněž obytné budovy pro úřednický personál i dělnictvo, zpravidla v docházkové vzdálenosti od výroben. Vlastní centrum městečka zůstalo stranou průmyslových aktivit. V letech 1939–42 byla od SZ k JV rozestavěna část projektované německé dálnice Žitava-Liberec, zejména zahájeny zemní práce. Za války byla dodatečně zavedena výroba munice, kde pracovali zajatci a židovské vězeňkyně. Původně převažující německé obyvatelstvo bylo do roku 1947 odsunuto (česká menšina z valné části město opustila v roce 1938) a místo dosídleno z vnitrozemí. V období socialismu doznaly některé objekty různé dostavby a modernizace strojního vybavení (Textilana, Bytex, Mykana, Elitex). Místní elektrárna však byla roku 1966 ze sítě vypnuta a budova konvertována. Po roce 1990 však u mnoha z nich došlo k útlumu, nebo zastavení původní výroby. V 90. letech využita část dálničních zemních prací pro stavbu rychlostní komunikace R35. Opakovaně značné škody působí bleskové povodně na říčce Jeřici (naposledy v roce 2010).

Tabulka: Základní vlastnosti postindustriální krajiny Chrastavsko

Současné problémy: Textilní výroba v průmyslové zóně se zčásti zachovala dodnes, funguje konverze do strojírenské výroby (Grupo Antolin Bohemia, a.s. – výroba autosoučástek a nářadí, GPÚ Galvanovna, s.r.o., Elitex – výroba strojního zařízení pro textil, plasty – t. č. k prodeji, Vzduchotechnik, s.r.o. – filtry). Některé objekty zůstávají nevyužity a chátrají, opuštěné, či jen sporadicky využívané jsou manipulační plochy v průmyslové zóně. V prostoru mezi památkově zajímavým nádražím saského typu a dálnicí je zachována řada obytných budov vilového typu i činžáků (některé z režného zdiva). Některé z nich jsou nevhodně upravovány a doplňovány vnější komunikační technikou. Historické jádro je dobře opraveno a je turisticky atraktivní. Sousedící niva Jeřice doposud není upravena po poslední ničivé povodni (trosky objektů, roztrhané břehy, stržené mosty – včetně památkově chráněného secesního, akumulace přírodního i antropogenního materiálu). Turistickým potenciálem disponují vybrané průmyslové objekty v údolí Lužické Nisy (Klingerova přádelna, barvírna Feigl a Widrich), část bývalé továrny na sukno König a synové již návštěvnickým účelům slouží. Atraktivita města a okolí pro cestovní ruch i investory je značná.

Další informace: http://cs.wikipedia.org/wiki/Chrastava

                                                                                                                                                   jk