Postindustriální krajina Česka

Poloha: Frýdlantská PIK se nachází severně od Jizerských hor 5 km na S od jejich severního úpatí v poměrně méně členitém reliéfu Frýdlantské pahorkatiny otevřené do lužických nížin. Půdorys PIK rámcově sleduje průběh údolí řeky Smědé, která zájmovým územím prochází od jihovýchodu z lokality Háj, resp. Zámecký Okres přes střed ve městě Frýdlantu a území opouští ZSZ směrem. Je vymezena v návaznosti na koncentrovaný výskyt indicií PIK rozmanitého, převážně však vlastního přímého průmyslového původu.

Přírodní poměry: PIK Frýdlantska zaujímá především údolí řeky Smědé v délce cca 3 km od části Háj po areál Frýdlantských strojíren na západ od města. V centrální části v prostoru města Frýdlantu se území PIK rozšiřuje a k S zasahuje až k části Údolí. Z orografického hlediska se PIK nachází na území Frýdlantské pahorkatiny, jež je součástí Sudetské soustavy (Czudek, ed., 1973), později přejmenované na Krkonošsko-jesenickou soustavu. Pahorkatina je budována horninami lužického plutonu a třetihorními vulkanickými tělesy s hojnými překryvy kvartérními materiály, počínaje sedimenty elsterského a sálského kontinentálního zalednění (především mohutné pokryvy sandrů, méně tillu, v poledovcovém období zčásti denudovanými – Demek, ed., 1987)), spraše po holocenní svahoviny a fluviální hlinito-písčité výplně údolních den (Chaloupský, 1990). Reliéf je členitý jen díky zahloubenému údolí Smědé nad Frýdlantem v okolí hradu a zámku Frýdlant lemovaném výraznými sopečnými elevacemi. Údolí vykazuje příkré zalesněné svahy. Údolní dno prodělalo radikální změny v souvislosti s nedávnými opakovanými bleskovými povodněmi (2010, 2011). Na zbytku území převládají jen mírné údolní svahy rozšiřující se ve vlastním městě do mělké kotliny (cca 250 m n. m.). Klimaticky je zájmové území Frýdlantska řazeno do mezoklimatického regionu MT7 (podle metodiky E. Quitta, Atlas podnebí Česka, 2007), srážky kolem 1000 mm/rok při T_a do 8–9 ^oC (tamtéž). Půdní pokryv odpovídá přírodním podmínkám s převahou pseudoglejů na hlinitých substrátech až oligotrofních kambizemí (Tomášek, red., 1995), často glejových na silikátových horninách. Plošně omezené vulkanity naopak nesou mezo- až eutrofní, místy kamenité kambizemě. Nivy vodních pokrývají glejové fluvizemě a gleje.

Historický vývoj PIK: Počátky průmyslového období na Frýdlantsku souvisejí s pivovarnickou výrobou. Zámecký pivovar hraběte Clam-Gallase na pravém břehu Smědé cca 500 m od frýdlantského hradního kopce byl v provozu již nejméně v polovině 18. století. V meziválečném období byl modernizován a opatřen novou sladovnou. Výroba v tehdy již znárodněné součásti Severočeských pivovarů byla zastavena v roce 1949 (Beran, Valchářová, 2007). Později sloužil jak sklad pro n.p. Zelenina, nyní je na prodej. Vizuálně výrazně ovlivňuje údolí Smědé na pravobřežním předmostí místní silnice. Nedávné bleskové povodně značně přeměnily charakter přírodní břehů řeky a kamenných zdí v sousedství bývalého pivovaru a v centrální části města.  Další průmyslové objekty se nacházejí v městském centru, resp. západně od něj. Vesměs vznikaly v souvislosti s rozvíjející se textilní, příp. obuvnickou výrobou. Rozsáhlé i menší provozy vykazují zajímavou průmyslovou architekturu (zčásti již z 1. pol. 19. st., většinou však z přelomu 19. a 20. st.). Pozoruhodná je také místní rozhledna severně od města.

Tabulka: Základní vlastnosti postindustriální krajiny Frýdlantska

Současné problémy: V současnosti je jen část původních objektů funkčních (např. Rolffs a spol. – nyní Slezan Frýdek-Místek, textilka Eisenschimmel – nyní Frýdlantské strojírny), přičemž výroba blízká původní je spíše vzácností, hojnější je konverze pro jinou výrobu nebo účel. Průmyslový areál západně od města byl doplněn o moderní závod TRW Automotive s výrobou autopříslušenství. Zrušená úzkokolejná trať Frýdlant-Žitava (Heřmanice) představuje jistý turistický potenciál v případě obnovení rekreačního provozu. Město i okolí nabízí řadu přírodních, historických a architektonických zajímavostí (ty postupně obnovovány). Průmyslové dědictví se může stát součástí návštěvnického portfolia. Problémem je periferní poloha v rámci České republiky, prozatím nedostatečně kompenzovaná jinak výhodným umístěním v česko-polsko-německém trojmezí. Komunikační spojení bude výrazně zlepšeno po dokončení rychlostní komunikace směrem na lužickou Žitavu, zčásti v trase nedostavěné sudetské dálnice z konce 30. let 20. století. Opakující se bleskové povodně na řece Smědé s katastrofálními důsledky představují jistou výstrahu. Komplexní řešení bezpečnosti v povodí a optimalizace krizového managementu vyžaduje jak přírodovědná, tak technická opatření.

Další informace:

www.mesto-frydlant.cz/, www.zamek-frydlant.cz/, www.frydlantsko.cz/www.frydlant.cz/, www.frydlantsko.com/, www.turistika.cz/frydlantsko, http://www.firmy.cz/detail/2282999-dobrovolny-svazek-obci-mikroregion-frydlantsko-frydlant.html?source=fhint

                                                                                                                                                   jk